Zlomová období civilizačních onemocnění část 1.


 Jaké byly zlomové období pro příchod civilizačních onemocnění?

Zlomovým obdobím pro příchod civilizačních onemocnění bylo neolitické období, které začalo zhruba před 10 000 lety, tedy kolem roku 8000 př. n. l. Toto období je spojeno s tzv. neolitickou revolucí, kdy lidé přešli od života lovců a sběračů k usedlému zemědělství. Tento přechod měl zásadní vliv na zdraví populace a vedl k nárůstu civilizačních onemocnění.

Proč k tomu došlo?
  • Změna stravy:
Před neolitickou revolucí byla strava pestrá, bohatá na bílkoviny, vlákninu a vitamíny díky lovu a sběru.

Po přechodu na zemědělství se strava omezila na několik základních plodin (obiloviny, luštěniny), což vedlo k podvýživě a nedostatku některých mikroživin (např. železa, vitamínu C).
  • Zvýšení populační hustoty:
Usedlý způsob života vedl k zakládání vesnic a měst, což znamenalo větší koncentraci lidí na jednom místě. Tím vznikly podmínky pro šíření infekčních nemocí (např. tuberkulóza, spalničky, chřipka).

  • Kontakt s domestikovanými zvířaty:
Domestikace zvířat (krávy, prasata, slepice) vedla k přenosu zoonotických onemocnění zvířat na lidi (např. pravé neštovice, chřipka).

  • Sedavý způsob života:
Zatímco lovci a sběrači měli aktivní pohybový režim, zemědělci trávili více času v sedavé práci, což vedlo k poklesu fyzické aktivity a nárůstu onemocnění spojených s pohybovou pasivitou.

  • Stres a společenské změny:
Sociální hierarchie a majetkové nerovnosti vedly ke stresu, což mohlo ovlivnit srdečně-cévní onemocnění nebo psychické problémy.

Typická civilizační onemocnění spojená s touto dobou:

Zubní kaz (kvůli zvýšenému příjmu sacharidů z obilovin),
Osteoporóza (nedostatek vápníku a vitamínu D),
Infekční nemoci (kvůli blízkému kontaktu lidí a zvířat),
Anémie (z jednostranné stravy),
Chronické nemoci (nadváha, diabetes, kardiovaskulární onemocnění) – ty se rozvinuly výrazněji až později, ale základ byl položen už v neolitu.

Tento zlomový moment ukazuje, jak zásadní je životní styl a prostředí pro zdraví populace.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Je opravdu volně žijící losos atlantický lepši volba než losos chovaný na farmách?

Obrázek
Studie publikovaná v časopise  Foods  s názvem  "An Update on the Content of Fatty Acids, Dioxins, PCBs and Heavy Metals in Farmed, Escaped and Wild Atlantic Salmon (Salmo salar L.) in Norway"  přináší překvapivé zjištění, že volně žijící losos atlantský obsahuje vyšší hladiny toxických látek než losos chovaný na farmách. Klíčová zjištění studie: Obsah toxických látek:  Volně žijící lososi vykazovali přibližně 2,8krát vyšší koncentrace dioxinů, PCB a těžkých kovů ve srovnání s chovanými lososy. To může být způsobeno jejich přirozenou stravou a prostředím, ve kterém žijí. Mastné kyseliny:  Chovaní lososi měli odlišný profil mastných kyselin, zejména vyšší obsah omega-6 mastných kyselin, což je důsledkem krmiva používaného na farmách. Naopak volně žijící lososi měli vyšší podíl omega-3 mastných kyselin, které jsou považovány za prospěšné pro lidské zdraví. Útěky z farem:  Studie také zkoumala lososy, kteří unikli z farem a žijí ve volné přírodě. Jejich p...
Další informace

Přírodní probiotika – Jak podpořit střevní mikrobiom bez drahých doplňků stravy?

Obrázek
V posledních letech zažíváme boom probiotických doplňků stravy. Reklamy nás přesvědčují, že je nutné denně konzumovat specifické kmeny bakterií, abychom podpořili své zdraví, imunitu i trávení. Probiotika mají v mnoha situacích svůj význam, ale skutečně je nutné, aby každý z nás pravidelně investoval do drahých pilulek a kapslí? Nebo existují přirozenější a levnější způsoby, jak střevní mikrobiom podpořit? Tento článek vám nabídne vědecký pohled na tuto problematiku a představí výhody přirozené cesty získávání probiotik. Co jsou probiotika a proč je potřebujeme? Probiotika jsou „přátelské“ bakterie, které podporují rovnováhu v našem střevním mikrobiomu – složitém ekosystému mikroorganismů, který je klíčový pro naše celkové zdraví. Když se mikrobiom dostane do nerovnováhy, například vlivem antibiotik nebo nezdravé stravy, můžeme pociťovat různé problémy, od zažívacích potíží až po oslabenou imunitu. Probiotické doplňky stravy mohou být užitečné v konkrétních případech (např. při léčbě a...
Další informace

Mnohostranný dopad bioaktivních lipidů na zdraví a onemocnění střev.

Obrázek
Mnohostranný dopad bioaktivních lipidů na zdraví a onemocnění střev. Katedra mikrobiologie a buněčné vědy, Institute of Food and Agricultural Sciences, University of Florida, Gainesville, FL 32611, USA * Int. J. Mol. Sci.  2024  ,  25  (24), 13638;  https://doi.org/10.3390/ijms252413638  Omega-3 mastné kyseliny, zejména eikosapentaenová kyselina (EPA) a dokosahexaenová kyselina (DHA), jsou jedním z klíčových témat zmiňovaných ve studii ve vztahu k jejich vlivu na střevní zdraví.   Zde jsou podrobnější informace o účincích omega-3 mastných kyselin podle této studie: Protizánětlivé účinky: Inhibice zánětlivých drah: Omega-3 mastné kyseliny snižují produkci prozánětlivých mediátorů, jako jsou leukotrieny a prostaglandiny, které vznikají z kyseliny arachidonové. Nahrazením kyseliny arachidonové v buněčných membránách podporují tvorbu méně zánětlivých nebo protizánětlivých mediátorů. Produkce specializovaných pro-resolving mediátorů (SPMs): Omega-3 mastné...
Další informace