Zlomová období civilizačních onemocnění část 3.

 


Ve 20. století, především po druhé světové válce došlo k výraznému nárůstu civilizačních onemocnění, který byl způsoben zásadními změnami ve způsobu života, stravování, pracovním prostředí a dalších oblastech. Tyto změny měly hluboký vliv na zdravotní stav populace.

Hlavní důvody rozvoje civilizačních onemocnění po druhé světové válce:

1. Změny ve stravování

  • Industrializace potravinářství: Po válce se masově rozšířila výroba průmyslově zpracovaných potravin, které obsahují vysoké množství cukru, soli a nezdravých tuků. Konzumace těchto potravin vedla k obezitě, cukrovce a kardiovaskulárním onemocněním.
  • Pokles nutriční hodnoty: Tradiční strava bohatá na vlákninu, vitamíny a minerály byla nahrazena kaloricky bohatými, ale nutričně chudými potravinami. To přispělo ke vzniku zažívacích problémů a chronických onemocnění.

2. Snížený příjem omega-3 mastných kyselin

  • Pokles tradičních zdrojů omega-3: Nižší konzumace ryb, mořských plodů, lněného semínka nebo vlašských ořechů vedla ke snížení příjmu omega-3. Tradiční zdroje byly nahrazeny potravinami s vysokým obsahem omega-6 mastných kyselin.
  • Změny ve výrobě potravin: Zemědělská praxe přešla na krmení hospodářských zvířat kukuřicí a sójou, což snížilo obsah omega-3 v mase a mléčných produktech.
  • Následky: Nízký příjem omega-3 vede ke zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění, zánětů, deprese a neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.

3. Zvýšené používání rostlinných olejů

  • Vysoký obsah omega-6 mastných kyselin: Rafinované rostlinné oleje (sójový, slunečnicový, kukuřičný) obsahují vysoké množství omega-6 mastných kyselin, které podporují zánětlivé procesy v těle. Nepoměr mezi omega-6 a omega-3 v naší stravě (často 20:1 místo doporučených 4:1) je spojen se zvýšeným výskytem zánětlivých onemocnění.
  • Hydrogenace a trans-tuky: Mnoho rostlinných olejů bylo průmyslově hydrogenováno, což vedlo ke vzniku trans-tuků. Tyto látky jsou přímo spojeny s nárůstem kardiovaskulárních chorob.
  • Změna kulinářských zvyklostí: Používání těchto olejů při smažení a pečení zvyšuje riziko tvorby škodlivých volných radikálů.

4. Pokles fyzické aktivity

  • Automobilizace a urbanizace: Rychlý nárůst dopravy a městského života vedl k poklesu fyzické aktivity v každodenním životě.
  • Sedavé zaměstnání: Tradiční manuální práce byla nahrazena kancelářskými pozicemi, což vedlo ke zvýšenému výskytu obezity, bolestí zad a dalších problémů spojených se sedavým životním stylem.

5. Stres a změny v životním stylu

  • Chronický stres: Moderní život přinesl vyšší pracovní nároky a stres, který přispívá k poruchám spánku, deprese a úzkostem.
  • Kouření a alkohol: Po válce došlo k masivnímu nárůstu kouření a konzumace alkoholu, což vedlo k vyššímu výskytu rakoviny plic, jaterních chorob a dalších onemocnění.

6. Znečištění a environmentální faktory

  • Průmyslové emise: Znečištění ovzduší a vody vedlo k nárůstu respiračních onemocnění, rakoviny a hormonálních poruch.
  • Chemikálie v potravinách: Použití pesticidů a konzervantů přidalo do stravy toxiny, které mohou poškozovat DNA a zvyšovat riziko rakoviny.

Závěr

Rozvoj civilizačních onemocnění po druhé světové válce byl komplexním fenoménem, kde hrály klíčovou roli změny ve stravování (snížený příjem omega-3 a zvýšený příjem omega-6), pokles fyzické aktivity, stres, znečištění a další faktory. Moderní doporučení zahrnují návrat k vyvážené stravě bohaté na omega-3, omezení průmyslově zpracovaných potravin a zvýšení fyzické aktivity, aby se snížilo riziko těchto nemocí.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Je opravdu volně žijící losos atlantický lepši volba než losos chovaný na farmách?

Obrázek
Studie publikovaná v časopise  Foods  s názvem  "An Update on the Content of Fatty Acids, Dioxins, PCBs and Heavy Metals in Farmed, Escaped and Wild Atlantic Salmon (Salmo salar L.) in Norway"  přináší překvapivé zjištění, že volně žijící losos atlantský obsahuje vyšší hladiny toxických látek než losos chovaný na farmách. Klíčová zjištění studie: Obsah toxických látek:  Volně žijící lososi vykazovali přibližně 2,8krát vyšší koncentrace dioxinů, PCB a těžkých kovů ve srovnání s chovanými lososy. To může být způsobeno jejich přirozenou stravou a prostředím, ve kterém žijí. Mastné kyseliny:  Chovaní lososi měli odlišný profil mastných kyselin, zejména vyšší obsah omega-6 mastných kyselin, což je důsledkem krmiva používaného na farmách. Naopak volně žijící lososi měli vyšší podíl omega-3 mastných kyselin, které jsou považovány za prospěšné pro lidské zdraví. Útěky z farem:  Studie také zkoumala lososy, kteří unikli z farem a žijí ve volné přírodě. Jejich p...
Další informace

Přírodní probiotika – Jak podpořit střevní mikrobiom bez drahých doplňků stravy?

Obrázek
V posledních letech zažíváme boom probiotických doplňků stravy. Reklamy nás přesvědčují, že je nutné denně konzumovat specifické kmeny bakterií, abychom podpořili své zdraví, imunitu i trávení. Probiotika mají v mnoha situacích svůj význam, ale skutečně je nutné, aby každý z nás pravidelně investoval do drahých pilulek a kapslí? Nebo existují přirozenější a levnější způsoby, jak střevní mikrobiom podpořit? Tento článek vám nabídne vědecký pohled na tuto problematiku a představí výhody přirozené cesty získávání probiotik. Co jsou probiotika a proč je potřebujeme? Probiotika jsou „přátelské“ bakterie, které podporují rovnováhu v našem střevním mikrobiomu – složitém ekosystému mikroorganismů, který je klíčový pro naše celkové zdraví. Když se mikrobiom dostane do nerovnováhy, například vlivem antibiotik nebo nezdravé stravy, můžeme pociťovat různé problémy, od zažívacích potíží až po oslabenou imunitu. Probiotické doplňky stravy mohou být užitečné v konkrétních případech (např. při léčbě a...
Další informace

Mnohostranný dopad bioaktivních lipidů na zdraví a onemocnění střev.

Obrázek
Mnohostranný dopad bioaktivních lipidů na zdraví a onemocnění střev. Katedra mikrobiologie a buněčné vědy, Institute of Food and Agricultural Sciences, University of Florida, Gainesville, FL 32611, USA * Int. J. Mol. Sci.  2024  ,  25  (24), 13638;  https://doi.org/10.3390/ijms252413638  Omega-3 mastné kyseliny, zejména eikosapentaenová kyselina (EPA) a dokosahexaenová kyselina (DHA), jsou jedním z klíčových témat zmiňovaných ve studii ve vztahu k jejich vlivu na střevní zdraví.   Zde jsou podrobnější informace o účincích omega-3 mastných kyselin podle této studie: Protizánětlivé účinky: Inhibice zánětlivých drah: Omega-3 mastné kyseliny snižují produkci prozánětlivých mediátorů, jako jsou leukotrieny a prostaglandiny, které vznikají z kyseliny arachidonové. Nahrazením kyseliny arachidonové v buněčných membránách podporují tvorbu méně zánětlivých nebo protizánětlivých mediátorů. Produkce specializovaných pro-resolving mediátorů (SPMs): Omega-3 mastné...
Další informace