Rozdíl mezi intolerancí a alergií.



Rozdíl mezi intolerancí a alergií spočívá v tom, jakým způsobem tělo reaguje na určité látky, přičemž oba stavy mají různé příčiny a projevy:


1. Alergie:

  • Imunitní reakce: Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na určitou látku (alergen). Tělo omylem považuje tuto látku za škodlivou a začne proti ní bojovat.
  • Rychlá reakce: Alergická reakce se obvykle projeví rychle po kontaktu s alergenem, často během několika minut až hodin.
  • Příznaky: Mezi příznaky patří vyrážka, otoky, svědění, dýchací potíže, anafylaxe (v závažných případech).
  • Příklady: Alergie na ořechy, pyl, prach nebo některé potraviny (například vejce nebo mořské plody).

2. Intolerance:

  • Metabolická reakce: Intolerance vzniká kvůli neschopnosti těla správně strávit určitou látku. Nejčastěji jde o enzymatický problém (například chybí enzym laktáza při intoleranci laktózy).
  • Pomalá reakce: Symptomy intolerance se obvykle objevují pomaleji, až po několika hodinách od konzumace.
  • Příznaky: Typické jsou zažívací potíže jako nadýmání, průjem, bolesti břicha, nevolnost.
  • Příklady: Laktózová intolerance (nesnášenlivost mléčného cukru), intolerance lepku (nesnášenlivost pšenice a jiných obilovin).

Shrnutí: Zatímco alergie zahrnuje imunitní systém a může být životu nebezpečná (např. anafylaxe), intolerance se týká neschopnosti těla trávit určité látky a zpravidla nemá tak vážné následky.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Je opravdu volně žijící losos atlantický lepši volba než losos chovaný na farmách?

Obrázek
Studie publikovaná v časopise  Foods  s názvem  "An Update on the Content of Fatty Acids, Dioxins, PCBs and Heavy Metals in Farmed, Escaped and Wild Atlantic Salmon (Salmo salar L.) in Norway"  přináší překvapivé zjištění, že volně žijící losos atlantský obsahuje vyšší hladiny toxických látek než losos chovaný na farmách. Klíčová zjištění studie: Obsah toxických látek:  Volně žijící lososi vykazovali přibližně 2,8krát vyšší koncentrace dioxinů, PCB a těžkých kovů ve srovnání s chovanými lososy. To může být způsobeno jejich přirozenou stravou a prostředím, ve kterém žijí. Mastné kyseliny:  Chovaní lososi měli odlišný profil mastných kyselin, zejména vyšší obsah omega-6 mastných kyselin, což je důsledkem krmiva používaného na farmách. Naopak volně žijící lososi měli vyšší podíl omega-3 mastných kyselin, které jsou považovány za prospěšné pro lidské zdraví. Útěky z farem:  Studie také zkoumala lososy, kteří unikli z farem a žijí ve volné přírodě. Jejich p...
Další informace

Přírodní probiotika – Jak podpořit střevní mikrobiom bez drahých doplňků stravy?

Obrázek
V posledních letech zažíváme boom probiotických doplňků stravy. Reklamy nás přesvědčují, že je nutné denně konzumovat specifické kmeny bakterií, abychom podpořili své zdraví, imunitu i trávení. Probiotika mají v mnoha situacích svůj význam, ale skutečně je nutné, aby každý z nás pravidelně investoval do drahých pilulek a kapslí? Nebo existují přirozenější a levnější způsoby, jak střevní mikrobiom podpořit? Tento článek vám nabídne vědecký pohled na tuto problematiku a představí výhody přirozené cesty získávání probiotik. Co jsou probiotika a proč je potřebujeme? Probiotika jsou „přátelské“ bakterie, které podporují rovnováhu v našem střevním mikrobiomu – složitém ekosystému mikroorganismů, který je klíčový pro naše celkové zdraví. Když se mikrobiom dostane do nerovnováhy, například vlivem antibiotik nebo nezdravé stravy, můžeme pociťovat různé problémy, od zažívacích potíží až po oslabenou imunitu. Probiotické doplňky stravy mohou být užitečné v konkrétních případech (např. při léčbě a...
Další informace

Mnohostranný dopad bioaktivních lipidů na zdraví a onemocnění střev.

Obrázek
Mnohostranný dopad bioaktivních lipidů na zdraví a onemocnění střev. Katedra mikrobiologie a buněčné vědy, Institute of Food and Agricultural Sciences, University of Florida, Gainesville, FL 32611, USA * Int. J. Mol. Sci.  2024  ,  25  (24), 13638;  https://doi.org/10.3390/ijms252413638  Omega-3 mastné kyseliny, zejména eikosapentaenová kyselina (EPA) a dokosahexaenová kyselina (DHA), jsou jedním z klíčových témat zmiňovaných ve studii ve vztahu k jejich vlivu na střevní zdraví.   Zde jsou podrobnější informace o účincích omega-3 mastných kyselin podle této studie: Protizánětlivé účinky: Inhibice zánětlivých drah: Omega-3 mastné kyseliny snižují produkci prozánětlivých mediátorů, jako jsou leukotrieny a prostaglandiny, které vznikají z kyseliny arachidonové. Nahrazením kyseliny arachidonové v buněčných membránách podporují tvorbu méně zánětlivých nebo protizánětlivých mediátorů. Produkce specializovaných pro-resolving mediátorů (SPMs): Omega-3 mastné...
Další informace