David Vrabec

Studie publikovaná v časopise  Foods  s názvem  "An Update on the Content of Fatty Acids, Dioxins, PCBs and Heavy Metals in Farmed, Escaped and Wild Atlantic Salmon (Salmo salar L.) in Norway"  přináší překvapivé zjištění, že volně žijící losos atlantský obsahuje vyšší hladiny toxických látek než losos chovaný na farmách. Klíčová zjištění studie: Obsah toxických látek:  Volně žijící lososi vykazovali přibližně 2,8krát vyšší koncentrace dioxinů, PCB a těžkých kovů ve srovnání s chovanými lososy. To může být způsobeno jejich přirozenou stravou a prostředím, ve kterém žijí. Mastné kyseliny:  Chovaní lososi měli odlišný profil mastných kyselin, zejména vyšší obsah omega-6 mastných kyselin, což je důsledkem krmiva používaného na farmách. Naopak volně žijící lososi měli vyšší podíl omega-3 mastných kyselin, které jsou považovány za prospěšné pro lidské zdraví. Útěky z farem:  Studie také zkoumala lososy, kteří unikli z farem a žijí ve volné přírodě. Jejich p...

  část 1.   část 2. Ve 20. století, především po druhé světové válce došlo k výraznému nárůstu civilizačních onemocnění, který byl způsoben zásadními změnami ve způsobu života, stravování, pracovním prostředí a dalších oblastech. Tyto změny měly hluboký vliv na zdravotní stav populace. Hlavní důvody rozvoje civilizačních onemocnění po druhé světové válce: 1. Změny ve stravování Industrializace potravinářství : Po válce se masově rozšířila výroba průmyslově zpracovaných potravin, které obsahují vysoké množství cukru, soli a nezdravých tuků. Konzumace těchto potravin vedla k obezitě, cukrovce a kardiovaskulárním onemocněním. Pokles nutriční hodnoty : Tradiční strava bohatá na vlákninu, vitamíny a minerály byla nahrazena kaloricky bohatými, ale nutričně chudými potravinami. To přispělo ke vzniku zažívacích problémů a chronických onemocnění. 2. Snížený příjem omega-3 mastných kyselin Pokles tradičních zdrojů omega-3 : Nižší konzumace ryb, mořských plodů, lněného semínka nebo vlašs...

část 1. Dalším zlomovým obdobím pro rozvoj civilizačních onemocnění bylo průmyslové období, které začalo během průmyslové revoluce v 18. a 19. století (cca 1750–1850). Tato éra přinesla zásadní změny v životním stylu, stravování, pracovních podmínkách i životním prostředí, což vedlo k dalšímu nárůstu civilizačních chorob. Klíčové změny a jejich vliv: Urbanizace a přelidnění: Hromadná migrace lidí do měst za prací vedla ke zhoršení životních podmínek – přeplněné byty, špatná hygiena a nedostatečné zdravotnické služby podporovaly šíření infekčních nemocí, jako byly tuberkulóza, cholera nebo tyfus. Změna stravy: Rozvoj průmyslového zemědělství a potravinářství vedl k dostupnosti levných, ale méně kvalitních potravin, například rafinovaného cukru, bílé mouky a rostlinných olejů. To přispělo k nástupu obezity, cukrovky 2. typu a dalších metabolických onemocnění. Fyzická inaktivita: Přechod od manuální práce (na poli či v dílnách) k sedavé práci v továrnách nebo kancelářích vedl k poklesu f...

  Jaké byly zlomové období pro příchod civilizačních onemocnění? Zlomovým obdobím pro příchod civilizačních onemocnění bylo neolitické období, které začalo zhruba před 10 000 lety, tedy kolem roku 8000 př. n. l. Toto období je spojeno s tzv. neolitickou revolucí, kdy lidé přešli od života lovců a sběračů k usedlému zemědělství. Tento přechod měl zásadní vliv na zdraví populace a vedl k nárůstu civilizačních onemocnění. Proč k tomu došlo? Změna stravy: Před neolitickou revolucí byla strava pestrá, bohatá na bílkoviny, vlákninu a vitamíny díky lovu a sběru. Po přechodu na zemědělství se strava omezila na několik základních plodin (obiloviny, luštěniny), což vedlo k podvýživě a nedostatku některých mikroživin (např. železa, vitamínu C). Zvýšení populační hustoty: Usedlý způsob života vedl k zakládání vesnic a měst, což znamenalo větší koncentraci lidí na jednom místě. Tím vznikly podmínky pro šíření infekčních nemocí (např. tuberkulóza, spalničky, chřipka). Kontakt s domestikovanými z...

V posledních letech zažíváme boom probiotických doplňků stravy. Reklamy nás přesvědčují, že je nutné denně konzumovat specifické kmeny bakterií, abychom podpořili své zdraví, imunitu i trávení. Probiotika mají v mnoha situacích svůj význam, ale skutečně je nutné, aby každý z nás pravidelně investoval do drahých pilulek a kapslí? Nebo existují přirozenější a levnější způsoby, jak střevní mikrobiom podpořit? Tento článek vám nabídne vědecký pohled na tuto problematiku a představí výhody přirozené cesty získávání probiotik. Co jsou probiotika a proč je potřebujeme? Probiotika jsou „přátelské“ bakterie, které podporují rovnováhu v našem střevním mikrobiomu – složitém ekosystému mikroorganismů, který je klíčový pro naše celkové zdraví. Když se mikrobiom dostane do nerovnováhy, například vlivem antibiotik nebo nezdravé stravy, můžeme pociťovat různé problémy, od zažívacích potíží až po oslabenou imunitu. Probiotické doplňky stravy mohou být užitečné v konkrétních případech (např. při léčbě a...

T ady je seznam koření s prokazatelným pozitivním vlivem na zdraví, založený na vědeckých důkazech. Kurkuma Účinná látka: Kurkumin Účinky: Má silné protizánětlivé a antioxidační vlastnosti. Pomáhá snížit riziko chronických onemocnění, jako je srdeční choroba a rakovina, a může zlepšit funkci mozku, což je užitečné proti neurodegenerativním onemocněním (např. Alzheimerova choroba). Má také příznivý vliv na artritidu díky svým protizánětlivým účinkům. Zázvor Účinné látky: Gingerol, shogaol Účinky: Výrazný protizánětlivý a antioxidační účinek, působí proti nevolnosti a zažívacím potížím. Studie potvrzují, že zázvor může snižovat bolest svalů a podporovat kardiovaskulární zdraví, snižovat hladinu cukru v krvi a riziko vzniku diabetu. Česnek Účinné látky: Allicin Účinky: Česnek má antibakteriální, antivirové a protizánětlivé účinky. Pomáhá snižovat krevní tlak, hladinu cholesterolu a je spojen s nižším rizikem srdečních onemocnění. Allicin působí také jako silný antioxidant, což přispí...