David Vrabec

  část 1.   část 2. Ve 20. století, především po druhé světové válce došlo k výraznému nárůstu civilizačních onemocnění, který byl způsoben zásadními změnami ve způsobu života, stravování, pracovním prostředí a dalších oblastech. Tyto změny měly hluboký vliv na zdravotní stav populace. Hlavní důvody rozvoje civilizačních onemocnění po druhé světové válce: 1. Změny ve stravování Industrializace potravinářství : Po válce se masově rozšířila výroba průmyslově zpracovaných potravin, které obsahují vysoké množství cukru, soli a nezdravých tuků. Konzumace těchto potravin vedla k obezitě, cukrovce a kardiovaskulárním onemocněním. Pokles nutriční hodnoty : Tradiční strava bohatá na vlákninu, vitamíny a minerály byla nahrazena kaloricky bohatými, ale nutričně chudými potravinami. To přispělo ke vzniku zažívacích problémů a chronických onemocnění. 2. Snížený příjem omega-3 mastných kyselin Pokles tradičních zdrojů omega-3 : Nižší konzumace ryb, mořských plodů, lněného semínka nebo vlašs...

část 1. Dalším zlomovým obdobím pro rozvoj civilizačních onemocnění bylo průmyslové období, které začalo během průmyslové revoluce v 18. a 19. století (cca 1750–1850). Tato éra přinesla zásadní změny v životním stylu, stravování, pracovních podmínkách i životním prostředí, což vedlo k dalšímu nárůstu civilizačních chorob. Klíčové změny a jejich vliv: Urbanizace a přelidnění: Hromadná migrace lidí do měst za prací vedla ke zhoršení životních podmínek – přeplněné byty, špatná hygiena a nedostatečné zdravotnické služby podporovaly šíření infekčních nemocí, jako byly tuberkulóza, cholera nebo tyfus. Změna stravy: Rozvoj průmyslového zemědělství a potravinářství vedl k dostupnosti levných, ale méně kvalitních potravin, například rafinovaného cukru, bílé mouky a rostlinných olejů. To přispělo k nástupu obezity, cukrovky 2. typu a dalších metabolických onemocnění. Fyzická inaktivita: Přechod od manuální práce (na poli či v dílnách) k sedavé práci v továrnách nebo kancelářích vedl k poklesu f...

  Jaké byly zlomové období pro příchod civilizačních onemocnění? Zlomovým obdobím pro příchod civilizačních onemocnění bylo neolitické období, které začalo zhruba před 10 000 lety, tedy kolem roku 8000 př. n. l. Toto období je spojeno s tzv. neolitickou revolucí, kdy lidé přešli od života lovců a sběračů k usedlému zemědělství. Tento přechod měl zásadní vliv na zdraví populace a vedl k nárůstu civilizačních onemocnění. Proč k tomu došlo? Změna stravy: Před neolitickou revolucí byla strava pestrá, bohatá na bílkoviny, vlákninu a vitamíny díky lovu a sběru. Po přechodu na zemědělství se strava omezila na několik základních plodin (obiloviny, luštěniny), což vedlo k podvýživě a nedostatku některých mikroživin (např. železa, vitamínu C). Zvýšení populační hustoty: Usedlý způsob života vedl k zakládání vesnic a měst, což znamenalo větší koncentraci lidí na jednom místě. Tím vznikly podmínky pro šíření infekčních nemocí (např. tuberkulóza, spalničky, chřipka). Kontakt s domestikovanými z...

V posledních letech zažíváme boom probiotických doplňků stravy. Reklamy nás přesvědčují, že je nutné denně konzumovat specifické kmeny bakterií, abychom podpořili své zdraví, imunitu i trávení. Probiotika mají v mnoha situacích svůj význam, ale skutečně je nutné, aby každý z nás pravidelně investoval do drahých pilulek a kapslí? Nebo existují přirozenější a levnější způsoby, jak střevní mikrobiom podpořit? Tento článek vám nabídne vědecký pohled na tuto problematiku a představí výhody přirozené cesty získávání probiotik. Co jsou probiotika a proč je potřebujeme? Probiotika jsou „přátelské“ bakterie, které podporují rovnováhu v našem střevním mikrobiomu – složitém ekosystému mikroorganismů, který je klíčový pro naše celkové zdraví. Když se mikrobiom dostane do nerovnováhy, například vlivem antibiotik nebo nezdravé stravy, můžeme pociťovat různé problémy, od zažívacích potíží až po oslabenou imunitu. Probiotické doplňky stravy mohou být užitečné v konkrétních případech (např. při léčbě a...

T ady je seznam koření s prokazatelným pozitivním vlivem na zdraví, založený na vědeckých důkazech. Kurkuma Účinná látka: Kurkumin Účinky: Má silné protizánětlivé a antioxidační vlastnosti. Pomáhá snížit riziko chronických onemocnění, jako je srdeční choroba a rakovina, a může zlepšit funkci mozku, což je užitečné proti neurodegenerativním onemocněním (např. Alzheimerova choroba). Má také příznivý vliv na artritidu díky svým protizánětlivým účinkům. Zázvor Účinné látky: Gingerol, shogaol Účinky: Výrazný protizánětlivý a antioxidační účinek, působí proti nevolnosti a zažívacím potížím. Studie potvrzují, že zázvor může snižovat bolest svalů a podporovat kardiovaskulární zdraví, snižovat hladinu cukru v krvi a riziko vzniku diabetu. Česnek Účinné látky: Allicin Účinky: Česnek má antibakteriální, antivirové a protizánětlivé účinky. Pomáhá snižovat krevní tlak, hladinu cholesterolu a je spojen s nižším rizikem srdečních onemocnění. Allicin působí také jako silný antioxidant, což přispí...

BCAA (z anglického Branched-Chain Amino Acids , tedy aminokyseliny s rozvětveným řetězcem) jsou tři esenciální aminokyseliny – leucin, isoleucin a valin. Tyto aminokyseliny jsou esenciální, což znamená, že je tělo nedokáže samo vyrobit, a je tedy nutné je získávat ze stravy nebo suplementů. Jak BCAA fungují a jejich hlavní přínosy: Podpora růstu svalové hmoty:  Leucin, který je jednou ze složek BCAA, hraje klíčovou roli v procesu syntézy bílkovin, což je proces, při kterém se vytvářejí nové svalové buňky. Díky tomu BCAA podporují růst a regeneraci svalů, což je velmi přínosné pro sportovce a aktivní jedince. Zlepšení regenerace a snížení svalové únavy: BCAA mohou snížit svalovou únavu během tréninku a pomoci při regeneraci po něm. U intenzivního cvičení může tělo používat BCAA jako zdroj energie, což může pomoci oddálit vyčerpání. Navíc se ukazuje, že BCAA mohou snížit svalovou bolest po cvičení, známou jako DOMS (Delayed Onset Muscle Soreness). Ochrana svalové hmoty při dietě: ...

Čočka, podobně jako jiné luštěniny, obsahuje antinutriční látky. Tyto látky mohou omezit vstřebávání některých živin nebo způsobit trávicí problémy. Mezi hlavní antinutriční látky v čočce patří: Fytáty - mohou snižovat vstřebávání minerálů, jako jsou železo, zinek a vápník. Lektiny - proteiny, které mohou způsobit podráždění trávicího systému a snížit schopnost těla absorbovat živiny. Inhibitory proteáz - brání trávení bílkovin tím, že blokují enzymy, které jsou k tomu potřeba. Taniny - látky, které mohou snižovat využitelnost bílkovin. Dobrou zprávou je, že většina těchto antinutričních látek se dá snížit správnou přípravou. Namočení a vaření čočky před konzumací významně snižuje obsah antinutričních látek. Kvašení a klíčení jsou další metody, které mohou tyto látky ještě více eliminovat. Tím se zvyšuje stravitelnost a biologická dostupnost živin v čočce.

Rozdíl mezi intolerancí a alergií spočívá v tom, jakým způsobem tělo reaguje na určité látky, přičemž oba stavy mají různé příčiny a projevy: 1. Alergie: Imunitní reakce: Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na určitou látku (alergen). Tělo omylem považuje tuto látku za škodlivou a začne proti ní bojovat. Rychlá reakce: Alergická reakce se obvykle projeví rychle po kontaktu s alergenem, často během několika minut až hodin. Příznaky: Mezi příznaky patří vyrážka, otoky, svědění, dýchací potíže, anafylaxe (v závažných případech). Příklady: Alergie na ořechy, pyl, prach nebo některé potraviny (například vejce nebo mořské plody). 2. Intolerance: Metabolická reakce: Intolerance vzniká kvůli neschopnosti těla správně strávit určitou látku. Nejčastěji jde o enzymatický problém (například chybí enzym laktáza při intoleranci laktózy). Pomalá reakce: Symptomy intolerance se obvykle objevují pomaleji, až po několika hodinách od konzumace. Příznaky: Typické jsou zažívací potíže j...

Blíží se chladné období, kdy jsou infekce častější, a jedním z účinných způsobů, jak podpořit imunitní systém, je zajistit si dostatek vitamínů a dalších důležitých živin. Jedním z klíčových vitamínů pro posílení imunity a ochranu zdraví je vitamin A, který má řadu příznivých účinků na naše tělo. Vitamin A a jeho účinky na zdraví: Vitamin A hraje významnou roli ve zdraví zraku, imunitním systému a regeneraci buněk. Má tyto hlavní účinky: 1. Podpora zdraví zraku: Vitamin A je nezbytný pro tvorbu pigmentu rhodopsinu, který umožňuje správné noční vidění a přizpůsobení zraku ve tmě. Jeho nedostatek může vést k šerosleposti a dalším poruchám zraku. 2. Silnější imunitní systém: Vitamin A pomáhá udržovat zdravé sliznice v dýchacích cestách, očích a střevech, což jsou klíčové bariéry proti patogenům. Podporuje také produkci a funkci bílých krvinek, čímž napomáhá tělu efektivně bojovat proti infekcím. 3. Regenerace pokožky a hojení: Tento vitamin pomáhá obnovovat pokožku a chránit ji před infe...